Poslední zvonění!!!
Pojem, který pro veškeré osazenstvo střední školy voní a cinká loučením.
Smích i pláč se v něm urputně sváří a sváří do toho kýženého stavu, v němž nastává jejich harmonie.
Jak jsme se s posledním zvoněním srovnali letos?
Loučení ( v daktylském hexametru )
Mávám tam, kde za námi se brána už navždy zavírá.
Sám nevidím kolik stesku a lásky mě vrátit se láká.
Vím, mnoho cest, které rád jsem šel, tolik dní jsem tu strávil.
Znám tolik tváří a jmen, možná jsem je teď všechny už ztratil.
Snad někteří si i pak vzpomenou na ty dnes časy dávné.
Dál musím jít s vědomím, že začíná zas něco krásné.
Doufám, vám že se všem vyplní to, o čem jenom sníte.
Rád školu mám, vždycky rád budu mít, však všichni to víte...
Absolvent F. H.
