V národní i světové historii se stále setkáváme s událostmi, na něž by se nemělo nikdy zapomenout. A proto k nám do školy 1. února 2010 dorazila putovní výstava s výmluvným názvem Neztratit víru v člověka. Podtitulem názvu výstavy je prosté sdělení Protektorát očima židovských dětí. Výstava je součástí projektu Vzdělávacího a kulturního centra ŽMP a na dvaceti panelech představí zájemcům o nadčasové téma osudy šesti židovských dětí od roku 1938 do roku 1945, respektive do současnosti, v kontextu historických událostí.
Projekt má zájemcům přitažlivou formou přiblížit náročné téma holocaustu a zprostředkovat seznámení s židovskou menšinou. Výstava představuje různé aspekty života Židů v Protektorátu Čechy a Morava. Doprovodný program a materiály umožňují poznávat danou problematiku aktivně. Pro skutečné přiblížení problematiky očima dětí autoři projektu využili autentické materiály, často vytvořené právě dětmi: úryvky z deníků, korespondence, kresby ze sbírky dětských kreseb z Terezína, dětské časopisy, fotografie dětí, dobový tisk a další obrazové i tištěné dokumenty.
Výstava bude k vidění po celý únor 2010.
Za vstřícnost a nezištnou pomoc při instalaci výstavy děkujeme panu Vévodovi a studentům ze tříd 5B8, 5Š6, 8A8.
Zvláštní poděkování adresují organizátoři i návštěvníci výstavy Nadačnímu fondu Klasického a španělského gymnázia, bez jehož finančního příspěvku by nebylo možné zajistit zapůjčení a instalaci putovní výstavy u nás ve škole.
Metodické materiály ke stažení - pro školní kolektivy, které se chystají navštívit výstavu najde zde.
Součástí programu, který měl přiblížit problematiku židovského holocaustu byla rovněž beseda s pamětnicí. Studenti nejstarších ročníků měli možnost vyslechnout si poutavý a v řadě aspektů téměř neuvěřitelný příběh paní Eriky Bezdíčkové.
Erika Bezdíčková se narodila v roce 1931 v Žilině jako Kellermannová do středostavovské židovské rodiny. Na udání sousedů byla její rodina zatčena Hlinkovou gardou a předposledním válečným transportem v roce 1944 odjela do Osvětimi, kde skoro všichni zahynuli. Erika byla přesunuta do Německa na práci v Genshagenu, kde se vyráběly letecké motory, prošla i lágrem Sachsenhausen. V dubnu 1945 utekla z pochodu smrti a po nejrůznějších peripetiích se v červnu 1945 vrátila zpět domů, kde nenašla nikoho, kdo by se jí ujal. Přes dva roky sama bloudila poválečnou Evropou. Dnes vypráví své vzpomínky na školách doma i v zahraničí a chystá z nich knihu Těžký návrat. Vede webové stránky brněnské židovské obce.
